Na počátku byla žába.

Chcete vědět, na počátku čeho byla ta žába? Možná se k tomu dostanu. Nebude to odborný článek o vývoji savců, jež vyšli z vody, přes obojživelníky až se vztyčili a začali přemýšlet. Jak se začali ptát základní otázkou „Proč?“, tak to už byli lidé. Tak o tom tento článek nebude.
Druhou variantou je zajímavá exkurze do oblasti ekologů, jak žábám děláme cestičky a tunely pod komunikacemi. A od tunelů k naší ekonomice. To je taky myšlenková cesta. Od té je jen kousíček k sociologii a už jsme až u filozofie. Tak ani o jedné z těchto oblastí to nebude. I když.. Možná o všech.
Ten vývoj od žáby, o kterém hodlám psát, je jen čtyřletý. Ha a zase vám to nic neříká!! Nemůže. Je to jen můj, soukromý vývoj a posun v událostech. Jedna, významná, část mého života. Dobrá, dost blábolení. Pokud jste vydrželi až sem, zřejmě máte dost času, rozhodně dostatek trpělivosti a možná jste dostatečně zvědaví. To je prima. Pro vás je to taky určeno.
Chrlice Ta žába je Chrlická. Mnohým už se zablesklo v hlavě. Tak o tom bude mluvit, tedy psát ten Jaryn.
Kdybych to měl shrnout do bodů tak asi takto: rekonvalescence, sport, kamarád, počítače, zkouška, zaměstnání, speciální vlak, Boskovice, Maliňák, asistivní technologie, morseovka… Výborně, kolegové a kamarádi z Deepu, ProDeepu a BigHelpu již ví své. Možná jen některé z bodů, ale je to tak.
A vám ostatním to přiblížím nyní.
Před čtyřmi léty jsem v jarních dnech trávil čas na invalidním vozíku, později na berlích. Nehoda a hodně zlomenin to zapříčinilo. Ale léto uplynulo a já už chtěl do života. Naplno. Pozvánka přišla na Chrlickou žábu. Je to sportovní setkání zrakově znevýhodněných lidiček z ústavu zde v Chrlicích a jejich kamarádů z dalších organizací. Letos již šestý ročník jsem znovu navštívil. Je to pro mne skutečně přelomové místo. Již po čtvrté jsem zde pokoušel sportovní štěstí a své dovednosti se snažil poměřit s ostatními. Báječná akce, letos pojmenovaná jako Velkomoravská, protože zde byli zrakově znevýhodnění od Opavy, přes Vysočinu až po blízké Slovensko. Jo sport je úžasná společenská záležitost, mnohé vrátila do života.
I pro mne to platí. Před těmi čtyřmi léty jsem zde byl poprvé. Navíc jsem se zde setkal s kamarádem z mého bydliště. Franta. A pohyboval se zde se skupinou vědátorů. Alespoň se tak jevili. Oni měli přestávku Jana, Petr, Petra, Hanka a další a další. Frekventanti pětiměsíčního kurzu na počítačích. Ten den, kdy jsem zde sportoval, jsem jim záviděl. Mají partu, naučí se na počítačích a budou mít osvědčení platné v celé Evropě. Slovo dalo slovo, po týdnu doma přišla pozvánka i pro mne. Někdo jim vypadl z kurzu, tak jsem se zařadil, V lednu pak byly zkoušky. Jako první zrakově znevýhodněný jsem tak dosáhl na certifikát ECDL basic. A to jsem již měl v kapse i pracovní smlouvu. Už se vám to řadí dle výše uvedených bodů? Je to přesně tak. Po odchodu do invalidního důchodu v roce 2004 mi v roce 2008 začala nová etapa mého života. Díky žábě!
Dále to již kolegové z firmy Deep znají. Příprava a uskutečněný obrovský projekt Net vlaku. Učebna počítačů na kolejích. Dočtete se na jiném místě. Potom čas přešlapování, co ve firmě dělat, jakou zaujmu pozici. V dalším roce přichází spolupráce s podnikovým psychologem Janusem Chmielem. To mne vtahuje již naplno do dění v oblasti práce zdravotně znevýhodněných. Další etapy jsou pak jako na běžícím pásu. Soubor článků o asistivních technologiích a pomůckách, taky najdete na těchto stránkách, příspěvky na webové stránky, školení, osobní plány a nyní i nácvik morseovky, jako jedné z komunikačních dovedností. To je cesta od žáby.
Dne 14. Září 2011 jsem si v Chrlicích, mezi jednotlivými sporty a debatami s kamarády, musel na toto vše nutně vzpomenout. Nu a tak mne tu máte a znáte.



*** Zpět ***