Pípání.
Pěkně si tu ležím, a je klid. Jen klávesnice klapoce a jen tak tichoučce hraje jakási hudba. To je relax jak má být. Jsem byl venku, pěkně se protáhl a nyní je odpolední siesta. Jenže najednou tu něco nesouhlasí! Jakési protivné pípání. No ptáci to nejsou, to poznám. To je tady z těch beden, co tomu páníček říká repráky. A pípání je tu silnější, tu slabší. A pak se smějí. Oni, vždyť říkám. A to je tu se mnou jen páníček. Nějak to provozují přes tu chytrou bednu. Snad počítač nebo co to je. Se mnou si to hrát nechce ta bedna, k jídlu to není, tak mne to moc nezajímá, ale páníček každé dopoledne u toho sedí. A někdy, jako dnes i odpoledne. Jenže v poslední dny se ozývá to pípání. To se musím schoulit do klubíčka, abych to moc neslyšel…
Už vím o čem to je. Páníček tomu říká morseovka. No mluvení se mi zdá lepší, tomu rozumím. I když na mne pískne, taky doběhnu, co kdyby měl něco na mlsání, že jo! Ale oni si pípají jen tak. A prý se to učí. No nevím co na tom je. Já štěkám krátce i dlouze od malinka a nedělám s tím vědu. Prý to má smysl. Slyším se smát Moniku, to je panička Dolie. Ale kamarádku Dolinku tu nevidím, neslyším. Páníčci si mohou pokecat a my nic. Jo a ještě je tam Janusz. Toho taky znám, občas mne pěkně pohladí a moc pěkně na mne mluví. No ale taky tu není a jen si pípají.
Jo tak, oni to umí rozluštit. A fakt. Přidávají každý jedno písmenko, to je několik krátkých či dlouhých či obojích pípnutí. Pak další přidá další a je z toho slovo. A pak se smějí, že to poznali, kdo má trestný bod a nevím jaké blbosti. Ale jde jim to, to je tedy fakt.
Prý se to hodí na domlouvání s celou zeměkoulí. To by tedy bylo dobrý, protože ten můj páníček se mnou ujde tak dvě hodinky a už sedí na pivo, ten by svět neobešel, To já bych letěl, jejda!!!
To si prosím představte, že tomu dokonce on říká sport. Teda radioamatérský sport. No už to slovo a při tom sedí doma u té bedny, místo toho, aby se mnou ten svět obešel. Tam musí být dobrot!
A prý se tak mohou domluvit i lidé, kteří nemohou mluvit, ani mačkat ty tlačítka. To přece znáte, moc tlačítek, já bych šéfovi občas je pomačkal, ale jemu se to nelíbí, no nevím proč. Jo, tak ti co tohle nemohou, třeba dokážou jen dva malé pohyby a pak nějakou pomůckou to udělá tečku či čárku a je za chvíli slovo. A on se ten člobrda domluví s dalšími lidmi. To je fakt supéééééér!.
Zkusím na páníčka několik krátkých a dlouhých štěků… on nic. Asi se tu morseovku ještě pořádně nenaučil. Já mu jen říkal, pojď ven, za chvíli budeme aj papat…
P.S. Záhadným způsobem se podařilo zachytit myšlenky Hopa, vodícího pejska pana jaryna. Tož snad tomu rozumíte… Hope už odešel i s páníčkem na vycházku, tak víc se nedovím.
*** Zpět ***